Pohovor s dítětem

Při rozhovoru s dítětem používám nenucenou formu společného malování a povídání, bez tlaku na dítě.

Dítě není u ,,výslechu“, ale jde mi o zvýšení jeho sebedůvěry a otevřenosti, která by měla pokračovat s rodiči doma.

V chráněném prostředí může vylít všechny své emoce, například hněv na spolužáky a učitele, strachy a obavy z nových překážek ve škole, ze zkoušení a soudů. Otevřít se radosti z budoucnosti, která jej čeká… Cílem je zbavit dítě bloků, které omezují jeho svobodný projev a radost ze života.

Není nic krásnějšího, než vidět rozzářené dítě, které má znovu plnou důvěru v rodiče i sebe samé, nový pocit bezpečí a chuť poznávat to nové, neznámé…